Prohlášení 7. 4. 2020

Milí kolegové,

děkujeme, že jste se přidali k Apronu!

Vaše podpora, počty zaměstnanců i vzkazy, které jste zanechali, nám pomohly otevřít mnoho dveří. Jednáme s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým, v této výjimečné situaci i s předsedou odborů Josefem Středulou, zástupci politických stran i pražského magistrátu. Zároveň hledáme shodu a vzájemnou podporu s dalšími subjekty, které hájí zájmy podnikatelů. Setkali jsme se s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a věříme, že naše podněty přispěly k úpravám v kompenzačním programu Antivirus.

Co nás teď pálí nejvíc?
Problematika náhrady škod způsobená vyhlášením nouzového stavu, na kterou jsme upozornili mezi prvními, zůstává i nadále žhavým tématem právníků, politiků a samozřejmě se jí zabýváme i my. Jsme přesvědčeni o tom, že kdyby vláda zvolila k záchraně ekonomiky postup, při kterém by podnikatelům na základě své vlastní evidence v EET poskytla přímou zálohu na náhradu škod (např. 80 % tržeb ve výši odpovídající stejnému období v předchozích letech), nedošlo by k dominovému efektu, který postihne naše zaměstnance, dodavatele, banky i pronajímatele.

Navrhované půjčky, ač bezúročné, náš problém s likviditou nevyřeší a nezvýší naši šanci na přežití. Program Antivirus, resp. náhrada mezd v deklarované výši 80 %, je nedostatečný. Stát od nás totiž požaduje odvody ze zbylých 20 % superhrubých mezd. Tím se podpora státu fakticky ztenčí na přibližně 65 % výše mezd, které musíme zaměstnancům vyplatit. Pracovní úřady navíc výplatu náhrad podmiňují zaplacením veškerých dlužných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Jenže většina firem tyto prostředky už nemá k dispozici.

Ministryně financí Schillerová nakonec v médiích potvrdila nárok na náhradu škod. V „dohodě o poskytnutí příspěvku“ je však obsažena též dohoda o narovnání, která v budoucnu zamezuje uplatnění nároku na náhradu škody z titulu mezd.

Mzdy jsou přitom pro naše podniky nejpalčivějším nákladem, který není možné zastavit. Činí přibližně třetinu celkových výdajů. Na bedra podnikatelů však dopadají i všechny ostatní náklady, nájmy apod. Tolik finančních prostředků nemá nikdo z nás k dispozici. Je téměř jisté, že ani po případném znovuotevření nebudou naše tržby stačit k pokrytí obrovských nákladů, které bychom nyní obětovali na účet pandemie. Dostali jsme se do kleští, které většině z nás umožňují pouze jediné východisko: podat návrh na insolvenci. To při očekávaném zahlcení insolvenčních soudů uvrhne naše zaměstnance do devastující životní situace.

Proto naši vládu znovu žádáme, aby v souladu se svými sliby převzala odpovědnost alespoň za všechny zaměstnance, zrušila v dané situaci neopodstatnitelné nároky na výpovědní dobu a odstupné a umožnila jejich okamžité převzetí úřady práce.

Jak budou vypadat restaurace po znovuotevření?
Intenzivně se také zabýváme podobou opatření, která gastronomii čekají po znovuotevření podniků. Sledujeme situaci v zahraničí, máme zkušenosti z našich restauračních provozů a budeme úředníkům k dispozici, aby nastavené standardy chránily zaměstnance i hosty a zároveň je bylo možné v každodenním provozu realizovat. Naše doporučení adresované ministerstvům průmyslu a obchodů a zdravotnictví si můžete přečíst zde

Přežijeme?
Zásadní jsou pro nás vyhlídky do budoucnosti. Očekáváme výpadek zahraničního turistického ruchu a obáváme se, že i domácí poptávka po našich službách bude výrazně omezená. Vyzýváme proto vládu, aby nastavila příznivé podnikatelské prostředí s minimálními omezeními a minimálním daňovým zatížením – v opačném případě pro nás bude velmi těžké vzpamatovat se.

Sylvio Spohr
prezident Asociace restauratérů Apron