APRON navrhuje změnu Zákona č. 586/1992 SB. s osvobozením spropitného od daně a odvodů

Kompletní znění návrhu:

NÁVRH ZMĚNY ZÁKONA Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ 

Spropitné 

Návrh textu změny:  

ZÁKON 

ze dne … 2020, 

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 

ČÁST PRVNÍ 

Změna zákona o daních z příjmů 

Čl. I 

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č.  157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994  Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona  č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997  Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona  č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999  Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu  Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č.  72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000  Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona  č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002  Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb.,zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona  č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003  Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č.  280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004  Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona  č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005  Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona  č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006  Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona  č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007  Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona  č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009  Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona  č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011  Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011  Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona  č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011  Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona  č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013  Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb.,  zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb.,  zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č.  127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016  Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona  č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona  č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017  Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona  č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb. a zákona  č. 364/2019 Sb., se mění takto: 

1. V §4 se doplňuje písm. j) které zní „příjem zaměstnance, anebo zaměstnanců jako pracovní skupiny  v provozovně, získaný od třetí osoby (zákazníka zaměstnavatele) během obsluhování při 

poskytování zaměstnavatelova zboží, anebo služby, a to aniž by zde existoval právní titul  k poskytnutí takového příjmu a nebyla zde předem sjednaná výše takového příjmu, tj. příjem  poskytnutý zcela dobrovolně, to vše nad cenu poskytnutého zboží, anebo služby, a současně nad  příjem zaměstnance ze závislé činnosti, kterou u zaměstnavatele zaměstnanec vykonává (dále jen  „spropitné“). Spropitné není příjmem podle ustanovení § 6 tohoto zákona.“ 

ČÁST DRUHÁ 

Účinnost (čl. 2) 

Čl. II 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2020 

Stručné odůvodnění:  

Komentář k navržené změně: 

Předkladatel návrhu změny zákona navrhuje zařadit příjem spropitného, lidově taktéž nazývané diškrece,  trinkgeld anebo dýško do kategorie příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.  

Podle definice předkladatele tohoto návrhu se jedná o zákazníkem dobrovolně poskytnutý příjem  zaměstnanci provozovatele služeb typu veřejného stravování, taxislužby, kurýrní služby, kadeřnictví, barů,  kaváren anebo jiných zařízení, kde je typicky k poskytnutému zboží anebo službě nabízena obsluha. 

Systematickým zařazením příjmu v podobě spropitného do příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů předkladatel návrhu sleduje zejména uvedení české legislativy do souladu s legislativou sousedních zemích,  které ve svých daňových interpretacích označují takovýto příjem, kde není možné spravedlivě stanovit  správný základ daně z žádné ověřitelné evidence a příjem, ze kterého není možné spravedlivě odvést daň, a  proto jsou takové příjmy osvobozeny, či nejsou předmětem daně. (například Rakousko) 

V našem podnikatelském prostředí je v současné době tento druh příjmu zatížen nejen daní z příjmů, ale  také odvody na zdravotní pojištění a odvody na politiku zaměstnanosti a sociálního pojištění. Negativní definicí spropitného in fine navrhovaného znění ustanovení zákona nad uvedené předkladatel (byť si je  vědom imperativu zamezení přílišné kazuistiky zákona) zcela jasně vymezuje spropitné oproti příjmům ze  závislé činnosti podle § 6 zákona. 

Předkladatel tohoto návrhu shodně pak systematickým zařazením spropitného sleduje jeho vyloučení jako  předmětu odvodů na politiku zaměstnanosti, sociální pojištění a dále jeho vyloučení jako předmětu odvodů  na zdravotní pojištění.  

Pokud jde o základní znaky spropitného, které je odlišují od ostatních příjmů zaměstnance, pak předkladatel  tohoto návrhu poskytuje celkem pět primárních znaků. Ponejprv je rozhodná skutečnost, že (i) se jedná  o peněžité, ale i nepeněžité plnění (např. žeton v kasinu) od třetí osoby (zákazníka provozu, při jehož obsluze  zaměstnanec příjem získal). K posuzovanému plnění (spropitnému) od zákazníka (ii) neexistuje v době před  zahájením poskytování zboží anebo služby spojené s obsluhou nárok (právní, tj. jiný než morální anebo mající  původ ve společenském protokolu). Navíc zde (iii) není ani předem stanovená výše takového plnění, např.  v podobě ceníku anebo jiného cenového předpisu (znovu bez ohledu na morální pravidla anebo společenský  protokol). Nade všechny již vyjmenované vlastnosti pak musí být (iv) spropitné poskytnuto nad cenu za poskytované zboží anebo služby a současně (v) nad příjem zaměstnance, který obsluhu zákazníka vykonával. 

Spropitné je podle navrhované změny zákona příjmem dobrovolným a zcela závisejícím na osobním vztahu  mezi zákazníkem a zaměstnancem provozu, ve kterém je poskytováno. Předkladatel tohoto materiálu si je 

velmi dobře vědom skutečnosti, že některé odborné studie1 podporují motivační charakter spropitného,  zatímco jiné zpochybňují přímou souvislost mezi výkonem obsluhy a výší spropitného. Nicméně při tomto  proplouvání mezi Skyllou a Charybdou se předkladatel návrhu přiklání k závěru, že se spropitné na úrovni zkoumání toho, zda jde o protiplnění, nebo o dar, pohybuje spíše v předpolí daru. Tím pádem by mělo mít  stejný osud jako dar, a tudíž by nemělo podléhat odvodům na politiku zaměstnanosti, sociálnímu  a zdravotnímu pojištění. Shodné pak platí i pro odůvodnění, proč není spropitné příjmem zaměstnavatele,  ale zaměstnance, který obsluhu provádí. 

Stručné porovnání s úpravou v zahraničí: 

Předkladatel této úpravy velmi stručně prošel úpravu v sousedních zemích s podobnou kulturou stravování,  jako má Česká republika (Německo a Rakousko), úpravu v evropských zemích s anglosaskou anebo jí příbuznou kulturou stravování (Irsko a Spojené království) a úpravu v jedné z nových unijních zemí  (Rumunsko). 

Telegrafický závěr z těchto porovnání je takový, že všechny zkoumané země definují spropitné víceméně  obdobným způsobem, jako je navrhovaná definice. Rumunsko je restriktivní, co se týče personálního  vymezení zaměstnanců, když shodně definovaný příjem je považován za spropitné pouze v případě příjmu  zaměstnanců v restauracích a barech. Právní úprava Spojeného království, Irska, Německa a Rakouská takové  rozdíly nečiní, a tak tento institut rozšiřuje na všechny obory ekonomiky, ve kterých je spropitné  poskytováno. 

Ve třech zkoumaných zemích (Německo, Rakousko a Rumunsko) je příjem v podobě spropitného osvobozen  od daně i odvodů na politiku zaměstnanosti, sociální a zdravotní pojištění. Ve Spojeném království a Irsku je  spropitné předmětem daně z příjmů, resp. její obdoby, avšak není předmětem odvodů. 

1 REEKIE, W. Duncan. Macroeconomics. Robert J. Barro, Macroeconomics, John Wiley & Sons Inc., New York 1984. Managerial and Decision  Economics. 1985-09, roč. 6, čís. 3, s. 197–198. Dostupné online [cit. 2019-11-27]. ISSN 0143-6570. DOI:10.1002/mde.4090060323; &NA;. Troglitazone should be banned says US consumer group. Inpharma Weekly. 1998-08, roč. &NA;, čís. 1150, s. 21. Dostupné online [cit.  2019-11-27]. ISSN 1173-8324. DOI:10.2165/00128413-199811500-00040; 

PERINA, Kaja. Check, please. PsycEXTRA Dataset [online]. 2005 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online.