Kompletní znění návrhu:
NÁVRH ZMĚNY ZÁKONA Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
Spropitné
Návrh textu změny:
ZÁKON
ze dne … 2020,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb.,zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1. V §4 se doplňuje písm. j) které zní „příjem zaměstnance, anebo zaměstnanců jako pracovní skupiny v provozovně, získaný od třetí osoby (zákazníka zaměstnavatele) během obsluhování při
poskytování zaměstnavatelova zboží, anebo služby, a to aniž by zde existoval právní titul k poskytnutí takového příjmu a nebyla zde předem sjednaná výše takového příjmu, tj. příjem poskytnutý zcela dobrovolně, to vše nad cenu poskytnutého zboží, anebo služby, a současně nad příjem zaměstnance ze závislé činnosti, kterou u zaměstnavatele zaměstnanec vykonává (dále jen „spropitné“). Spropitné není příjmem podle ustanovení § 6 tohoto zákona.“
ČÁST DRUHÁ
Účinnost (čl. 2)
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2020
Stručné odůvodnění:
Komentář k navržené změně:
Předkladatel návrhu změny zákona navrhuje zařadit příjem spropitného, lidově taktéž nazývané diškrece, trinkgeld anebo dýško do kategorie příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.
Podle definice předkladatele tohoto návrhu se jedná o zákazníkem dobrovolně poskytnutý příjem zaměstnanci provozovatele služeb typu veřejného stravování, taxislužby, kurýrní služby, kadeřnictví, barů, kaváren anebo jiných zařízení, kde je typicky k poskytnutému zboží anebo službě nabízena obsluha.
Systematickým zařazením příjmu v podobě spropitného do příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů předkladatel návrhu sleduje zejména uvedení české legislativy do souladu s legislativou sousedních zemích, které ve svých daňových interpretacích označují takovýto příjem, kde není možné spravedlivě stanovit správný základ daně z žádné ověřitelné evidence a příjem, ze kterého není možné spravedlivě odvést daň, a proto jsou takové příjmy osvobozeny, či nejsou předmětem daně. (například Rakousko)
V našem podnikatelském prostředí je v současné době tento druh příjmu zatížen nejen daní z příjmů, ale také odvody na zdravotní pojištění a odvody na politiku zaměstnanosti a sociálního pojištění. Negativní definicí spropitného in fine navrhovaného znění ustanovení zákona nad uvedené předkladatel (byť si je vědom imperativu zamezení přílišné kazuistiky zákona) zcela jasně vymezuje spropitné oproti příjmům ze závislé činnosti podle § 6 zákona.
Předkladatel tohoto návrhu shodně pak systematickým zařazením spropitného sleduje jeho vyloučení jako předmětu odvodů na politiku zaměstnanosti, sociální pojištění a dále jeho vyloučení jako předmětu odvodů na zdravotní pojištění.
Pokud jde o základní znaky spropitného, které je odlišují od ostatních příjmů zaměstnance, pak předkladatel tohoto návrhu poskytuje celkem pět primárních znaků. Ponejprv je rozhodná skutečnost, že (i) se jedná o peněžité, ale i nepeněžité plnění (např. žeton v kasinu) od třetí osoby (zákazníka provozu, při jehož obsluze zaměstnanec příjem získal). K posuzovanému plnění (spropitnému) od zákazníka (ii) neexistuje v době před zahájením poskytování zboží anebo služby spojené s obsluhou nárok (právní, tj. jiný než morální anebo mající původ ve společenském protokolu). Navíc zde (iii) není ani předem stanovená výše takového plnění, např. v podobě ceníku anebo jiného cenového předpisu (znovu bez ohledu na morální pravidla anebo společenský protokol). Nade všechny již vyjmenované vlastnosti pak musí být (iv) spropitné poskytnuto nad cenu za poskytované zboží anebo služby a současně (v) nad příjem zaměstnance, který obsluhu zákazníka vykonával.
Spropitné je podle navrhované změny zákona příjmem dobrovolným a zcela závisejícím na osobním vztahu mezi zákazníkem a zaměstnancem provozu, ve kterém je poskytováno. Předkladatel tohoto materiálu si je
velmi dobře vědom skutečnosti, že některé odborné studie1 podporují motivační charakter spropitného, zatímco jiné zpochybňují přímou souvislost mezi výkonem obsluhy a výší spropitného. Nicméně při tomto proplouvání mezi Skyllou a Charybdou se předkladatel návrhu přiklání k závěru, že se spropitné na úrovni zkoumání toho, zda jde o protiplnění, nebo o dar, pohybuje spíše v předpolí daru. Tím pádem by mělo mít stejný osud jako dar, a tudíž by nemělo podléhat odvodům na politiku zaměstnanosti, sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Shodné pak platí i pro odůvodnění, proč není spropitné příjmem zaměstnavatele, ale zaměstnance, který obsluhu provádí.
Stručné porovnání s úpravou v zahraničí:
Předkladatel této úpravy velmi stručně prošel úpravu v sousedních zemích s podobnou kulturou stravování, jako má Česká republika (Německo a Rakousko), úpravu v evropských zemích s anglosaskou anebo jí příbuznou kulturou stravování (Irsko a Spojené království) a úpravu v jedné z nových unijních zemí (Rumunsko).
Telegrafický závěr z těchto porovnání je takový, že všechny zkoumané země definují spropitné víceméně obdobným způsobem, jako je navrhovaná definice. Rumunsko je restriktivní, co se týče personálního vymezení zaměstnanců, když shodně definovaný příjem je považován za spropitné pouze v případě příjmu zaměstnanců v restauracích a barech. Právní úprava Spojeného království, Irska, Německa a Rakouská takové rozdíly nečiní, a tak tento institut rozšiřuje na všechny obory ekonomiky, ve kterých je spropitné poskytováno.
Ve třech zkoumaných zemích (Německo, Rakousko a Rumunsko) je příjem v podobě spropitného osvobozen od daně i odvodů na politiku zaměstnanosti, sociální a zdravotní pojištění. Ve Spojeném království a Irsku je spropitné předmětem daně z příjmů, resp. její obdoby, avšak není předmětem odvodů.
1 REEKIE, W. Duncan. Macroeconomics. Robert J. Barro, Macroeconomics, John Wiley & Sons Inc., New York 1984. Managerial and Decision Economics. 1985-09, roč. 6, čís. 3, s. 197–198. Dostupné online [cit. 2019-11-27]. ISSN 0143-6570. DOI:10.1002/mde.4090060323; &NA;. Troglitazone should be banned says US consumer group. Inpharma Weekly. 1998-08, roč. &NA;, čís. 1150, s. 21. Dostupné online [cit. 2019-11-27]. ISSN 1173-8324. DOI:10.2165/00128413-199811500-00040;
PERINA, Kaja. Check, please. PsycEXTRA Dataset [online]. 2005 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online.
